Horka-Čokolada-Pilsen-Liebe

30. 10. 2014

Jsem tady přesně dva měsíce. Potom, co mi po posledním příspěvku na blog mnozí řekli, že to zní tak, jako bych tady byla trochu nespokojená, ráda bych s těmito spekulacemi skoncovala.

Tady tedy mé tři momentální důvody, proč  zatím shledávám Česko skvělé:

1. Horká čokoláda

Nepiju, k mé smůle, ani kafe ani čaj, což nezmění ani ubíjející únava po probdělých 45 hodinách ani smrtelné nachlazení. Proto se můj výběr v kavárně celkem často omezuje na horkou čokoládu. Myslím, nebo spíš můžu hrdě tvrdit, že za osmnáct let mého života jsem následkem odmítání kávy a čaje ochutnala už veké množství horkých čokolád, ale žádná, opravdu žádná, nebyla tak nepřekonatelně dobrá jako horký čokoládový puding, který servírují tady. Nedá se skoro vůbec pít, jí se lžičkou. Mňammňammňam!


2. Radost z mých obrovských jazykových znalostí

Připouštím, že mé znalosti češtiny jsou teď, stejně jako předtím, docela omezené. Umím říct především tak důležité věci jako „Nejsem klokan, jsem tučňák.“ a „To je nesmysl, mám ráda jednorožce.“ Když si ale zamotám jazyk, abych si v restauraci nebo hospodě něco česky objednala, většinou přijde přinejmenším nadšený úsměv. (Možná se mi ti lidé jednoduše vysmívají, ale chci si raději ponechat svou iluzi.) Na druhou stranu jsou Češi neuvěřitelně skromní, co se týká jejich vlastních jazykových znalostí, což vysvětluje, proč mi nikdo nespolkne mé „Nemluvím česky.“ Když tady někdo říká, že vůbec nemluví německy, umí ve skutečnosti pravděpodobně skoro plynně, nebo přinejmenším dost na to, aby vysvětlil cestu na nádraží nebo přeložil jídelníček. Jedna neuvěřitelně sympatická česká vlastnost.


3. Ceny za cestování

Odhlédneme-li od toho, že jsem beztak velký fanoušek „cestování po Česku vlakem“, jsem opravdu překvapená cenami, které tady zaplatíš za vlak nebo autobus. Bohužel jsem totálně nezkušená, co se týká ekonomiky a hospodaření s penězi (z toho důvodu jím na konci měsíce jenom nudle s cukrem, což mimochodem chutná mnohem lépe než to zní) a nemůžu tedy posoudit, jestli je to dobré nebo špatné pro Česko, ale pro mě osobně jsou ceny o něco přiměřenější než ty u německých drah. I když na konci každé cesty chybí to krásné  „Sänk ju for träweling wis Deutsche Bahn“.

Včerejší „Den vzniku samostatného Československa“ jsem ostatně strávila právě s tím hrnkem horké čokolády na náměstí, později pak s pivem v ruce a úsměvem na tváři při sledování ohňostroje – mám ráda Plzeň a při tom zůstanu.


Podzimní pozdravy z města, které může nabídnout více než jen pivo.
Annika

 

Témata: Blog

Horka-Čokolada-Pilsen-Liebe

30. 10. 2014

Genau zwei Monate bin ich jetzt hier, und nachdem mir nach dem letzten Blogeintrag viele gesagt haben, das klänge ja sehr so, als wäre ich ein bisschen unzufrieden hier, möchte ich damit gerne aufräumen.

Hier also meine drei momentanen Lieblingsgründe, warum ich Tschechien bis jetzt ein klitzekleines bisschen ziemlich sehr großartig finde:

1. Die heiße Schokolade

Ich bin, sehr zu meinem Leidwesen, weder Kaffee- noch Teetrinker, daran ändert sich auch mit erschlagender Müdigkeit nach 45 Stunden ohne Schlaf oder sterbenskranker Erkältung nichts. Damit beschränkt sich die Auswahl in Cafés ziemlich häufig auf heiße Schokolade. Ich denke, ich kann stolz behaupten, in den 18 Jahren meines Lebens im Zuge meiner Kaffe- und Teeverweigerung eine Menge heißer Schokoladen probiert zu haben – aber noch keine, wirklich keine, war so unschlagbar lecker wie der heiße Schokoladen-Pudding, der einem hier serviert wird und der häufig kaum trinkbar ist und gelöffelt werden muss. Omnomnom!

2. Die Freude über meine riesigen Sprachkentnisse

Zugegeben, mein Tschechisch ist nach wie vor sehr bescheiden. Ich kann vor allem so wirklich wichtige Dinge sagen wie „Nejsem klokan, jsem tučnak“ (Ich bin kein Känguru, ich bin ein Pinguin) und „To je nesmysl, mam rada jednorožce“ (Das ist Blödsinn, ich mag Einhörner). Wenn ich mir aber im Restaurant oder in einer Kneipe die Zunge verknote, um irgendwas auf Tschechisch zu bestellen, kommt meistens zumindest ein begeistertes Lächeln. (Vielleicht lachen mich die Leute auch einfach aus, aber ich möchte gerne meine Illusion aufrecht erhalten.) Andersherum sind die Tschechen unglaublich bescheiden, was ihre eigenen Sprachkentnisse angeht – was erklärt, warum mir niemand mein „Nemluvim Česky“ abkauft. Wenn hier jemand behauptet, er spreche kein Deutsch, kann er es in Wirklichkeit vermutlich fast fließend, mindestens aber genug, um den Weg zum Bahnhof zu erklären oder die Speisekarte zu übersetzen. Eine unglaublich sympathische Eigenschaft der Tschechen.

3. Die Preise fürs Verreisen

Abgesehen davon, dass ich ja sowieso ein riesiger Fan des „In-Tschechien-Zug-Fahrens“ bin (hahaha), bin ich wirklich begeistert von den Preisen, die man hier für ein Zug- oder Busticket zahlt. Ich bin leider total unbewandert, was Wirtschaft und Geld angeht (weshalb es am Ende des Monats auch immer Nudeln mit Zucker bei mir zu essen gibt, was nebenbei bemerkt wirklich viel leckerer ist als es klingt) und kann deswegen nicht beurteilen, ob das gut oder schlecht ist für Tschechien, aber für mich persönlich sind die Preise um einiges angemessener als die der deutschen Bahn. Auch wenn dafür natürlich das schöne „Sänk ju for träweling wis Deutsche Bahn“ am Ende jeder Reise fehlt.

Den gestrigen Tag der Unabhängigkeit der Tschechoslowakei habe ich übrigens mit einer ebensolchen heißen Schokolade in einem Café am Marktplatz und später mit einem Bier in der Hand und einem Lächeln auf den Lippen beim Feuerwerkschauen verbracht – ich mag Pilsen, und dabei bleibe ich.

Herbstliche Grüße aus der Stadt, die viel mehr als Bier zu bieten hat,

Annika

 

Themen zu diesem Beitrag: Blog
Dobrovolnictví Freiwilliges Engagement Semináře Seminare Cestování Reisen Stipendia Stipendien Studium Studium Ahoj.info interview Ahoj.info Interview Kultura Kultur Blog Blog News News Stáže & práce Praktikum & Arbeit Němčina Deutsch Čeština Tschechisch