Malé radosti všedního dne

29. 10. 2015

Soy Kristýna, y vengo de República Checa… tak moment, v jakém jazyce mam vlastně mluvit?! Přesně nad tímhle přemýšlím pokaždé, když se vracím domů z akce, která se jmenuje: „Internationaler Deutschabend“ (Mezinárodní německý večer). A proč o tom teď píšu? Protože tentokrát bude můj blog o tom, co mi tady spolehlivě vždycky zlepší náladu. Tak tedy, do toho.

Deutschabend

Místo, kde se člověk cítí jako doma. Každých 14 dní se v jedné velké kuchyni téměř v centru města sejde zhruba 15 cizinců z absolutně odlišných zemí, aby si spolu mohli popovídat německy, uvařit dobré jídlo a užít si příjemnej večer. Je to přesně to místo, kde potkáte partu sympatických Venezualanů, máte možnost zahrát si stolní fotbálek s jedním Syřanem, popovídatsi s hezkýma Italkama, obdivovat plynnou němčinu jedné Korejky, pobavit se s manželským párem z Albánie, potřást si rukou s jedním milým malým Indem a někde tam možná zahlédnete i jednu stydlivou Češku.  Přítomní jsou i 2 (nebo 3) odvážní Němci, kteří tuhle multi kulti akci organizují a kteří nemají strach se se všemi námi cizinci dát do řeči.

A co si odsud může člověk odnést? Zážitek, během kterého ochutná jídlo ze všech koutů světa (často připravované právě lidmi z toho či onoho koutu), procvičí si svojí angličtinu, španělštinu, _________ (doplňte jazyk, ve kterém umíte pozdravit a říct: „Dobrou chuť!“), dále pak němčinu, ale především se prostě zasměje. Je to fajn pocit, když víte, že krásám a obtížím německého jazyka nečelíte sami.

Knihovna

K tomu jen krátce. Je velká, je otevřeno i v sobotu a mají tady širokej výběr knížek, filmů, časopisů, učebnic i novin. Jediné, co mi chybí, jsou knížky R. Fulghuma – PROSÍM, jestli někdo nějakou máte, půjčte mi jí! Slibuju, že jí vrátim! A kdyby náhodou ne, můžete si stěžovat spolu s plzeňskou knihovnou, která mi poslední dobou neustále posílá nějaké e-maily, protože jí už zřejmě dlužim hodně peněz. Oops! Tímto se vám všem, kteří  čekáte na mnou vypůjčený a do daleka odvezený knížky, veřejně omlouvám.

Společné večeře na koleji

Pokud večer po práci nepadneme vyčerpaně do postele, pak je dalším bodem programu vaření večeře. Někdy jen pro nás dvě, ale někdy i společně s ostatními spolubydlícími. Tak například když chceme uvařit něco echt českýho, ale nakonec skončíme u těstovinovýho salátu (protože, upřímně, komu by se chtělo vařit svíčkovou na dvou mini plotýnkách, pro 12 lidí?). Za zmínku stojí taky naše skvělý hamburgery, který jsme ozdobili sýrem s obrázkem pejska, kravičky a koníka (HA, kam se hrabe HappyMeal od McDonald’s). A nebo když nám spolubydlící koupil dva obří kebaby. To bylo vlastně asi nejlepší vaření ze všech.

Daniel Brühl

..a téměř všechny filmy, ve kterých hrál.  Nebo snad znáte hezčího a lepšího německýho herce?

Kristý

Die kleinen Freuden des Alltags

29. 10. 2015

Soy Kristýna, y vengo de República Checa… also Moment, in welcher Sprache soll ich eigentlich sprechen? Genau darüber muss ich immer nachdenken, wenn ich nach einer Veranstaltung, die sich  „Internationaler Deutschabend“ nennt, zurück nach Hause komme. Und warum schreibe ich jetzt darüber? Weil es diesmal in meinem Blog –Beitrag darum geht, wie sich meine Laune immer verbessern lässt. Also, los geht’s.

Deutschabend

Ein Platz, wo man sich wie zu Hause fühlt.  Alle 14 Tage treffen sich in einer großen Küche, nur ein Stück weit weg vom Zentrum, ungefähr 15 Ausländer aus absolut verschiedenen Ländern, um miteinander Deutsch zu sprechen, gutes Essen zu kochen und einfach einen gemütlichen Abend zu genießen.  Es ist genau der Platz, wo man eine Gruppe sympathischer Venezolaner trifft, die Möglichkeit hat, mit einem Syrer Kicker zu spielen, sich mit hübschen Italienrinnen zu unterhalten, das fließende Deutsch einer Koreanerin zu bewundern, sich mit einem Albanischen Ehepaar zu amüsieren, mit einem kleinen netten Inder Hände zu schütteln und vielleicht erblickt man auch eine schüchterne Tschechin. Dabei sind auch 2 (oder 3) mutige Deutsche, die diese ganze multi-kulti Aktion organisieren und keine Angst haben, mit uns, fremden Ausländern, ins Gespräch zu kommen.

Und was kann man mit nach Hause nehmen? Erlebnisse, bei denen man Essen aus verschiedenen Ecken der Welt kostet (das auch sehr oft von den Bewohnern der einen oder anderen Ecke vorbereitet wird),  sein Englisch, Spanisch, _________ (füllt die Lücke mit der Sprache, in der ihr euch begrüßen und „Guten Appetit!“ sagen könnt), dann natürlich auch Deutsch üben und vor allem viel lachen kann. Es tut gut zu wissen, dass man die Schönheiten und Schwierigkeiten der deutschen Sprache nicht alleine durchstehen muss.

Bibliothek

Dazu nur ganz kurz. Sie ist groß, sie ist auch am Samstag geöffnet und es gibt eine große Auswahl an Büchern, Filmen, Zeitungen, Lehrbüchern und Zeitschriften. Das einzige, was mir fehlt, sind die Bücher von R. Fitzgerald – BITTE, wenn ihr welche habt, leiht sie mir! Ich verspreche, dass ich sie wieder zurückgebe! Und wenn zufälligerweise nicht, dann könnt ihr euch gemeinsam mit der Pilsener Bibliothek beschweren, die mir in letzter Zeit ständig E-Mails schickt, denn ich schulde ihr anscheinend schon viel Geld. Oops! An dieser Stelle möchte ich mich öffentlich bei denjenigen entschuldigen, die noch auf von-mir-ausgeliehene und in-die-Ferne-mitgenommene Bücher warten.

Gemeinsames Abendessen in unserem Wohnheim

Falls wir abends nach der Arbeit nicht erschöpft ins Bett fallen, dann folgt das Abendessen-Kochen. Manchmal nur für uns zwei, aber ab und zu auch mit anderen Mitbewohnern. Wie zum Beispiel das letzte Mal, als wir etwas echt Tschechisches kochen wollten aber nur dazugekommen sind einen Pastasalat vorzubereiten (denn, ganz  ehrlich, wer hätte denn Lust Svíčková zu kochen, mit zwei kleinen Kochherden für 12 Leute?). Oder unsere leckeren Hamburger, die wir mithilfe von Käse mit Bildern von Hündchen, Pferdchen und Kühen dekoriert haben (HA, da hat McDonald’s mit seinem HappyMeal gar keine Chance).  Oder als uns unser Mitbewohner zwei riesige Döner gekauft hat. Das war eigentlich das beste Kochen überhaupt.

Daniel Brühl

… und fast alle seine Filme, in denen er schauspielert. Oder kennt ihr einen besseren und hübscheren deutschen Schauspieler?

Kristý

Themen zu diesem Beitrag: Freiwilliges Engagement | Blog
Čeština Tschechisch Cestování Reisen Dobrovolnictví Freiwilliges Engagement Stipendia Stipendien Stáže & práce Praktikum & Arbeit Semináře Seminare Blog Blog Kultura Kultur Ahoj.info interview Ahoj.info Interview Němčina Deutsch Studium Studium News News