Půl roku je za námi !

18. 3. 2016

Stále si to neuvědomuji, ale víc jak polovina našeho pobytu v Regensburku je už za námi. Ten čas tady tak letí. Člověk se nestačí ani ohlédnout za minulým týdnem a nový měsíc už klepe na dveře.

A tak je tu čas bilancování, zhodnocování doby, kterou jsem tu již strávila a ohlédnutí se za tím, jaká byla moje očekávání, mé cíle a přání v době, než jsem opustila komfortní zónu mého pražského pokoje. A že jich nebylo málo.

Také se mi v hlavě množí otázky typu, co budu vlastně dělat, až se vrátím domů. Odpověď je tedy v mém případě zcela jasná a to : DOSTUDOVAT. Ale na mysli mám teď ty všechny věci okolo, jako jak nevyjít ze cviku co se němčiny týká, jakou si najít k tomu všemu práci, nejlépe ve spojení s němčinou, kam jít studovat dál,…a takhle bych tu mohla pokračovat ještě hodně dlouho.

Nicméně to nejdůležitější, nad čím teď přemýšlím je to, co mne tu ještě čeká, jak si ten další půlrok co nejvíce užít, jak posbírat co nejvíce cenných zkušeností a jak dosáhnout všech těch cílů a přáních, které jsem si na začátku mého pobytu předsevzala.

Jelikož jsem člověk, který je tak trochu závislý na počasí a jeho celková nálada, energie a rozpoložení se podle něj odvíjí, mohu tak s jistotou říci, že mne čeká ta lepší a produktivnější polovina roku.

V zimním období jsem tak trochu ve všem línější než v na jaře či v létě. Ráda vám to vysvětlím třeba na jednom příkladu. Například vstávání. V zimě je to pro mne kámen úrazu č.1. Jelikož máme tu skvělou možnost přijít do práce mezi 8-9,30 hodinou, je to tak pro mne o to těžší se vyhrabat z postele a dorazit do práce třeba na 8 hodinu ranní. Navíc když v zimě je v 8 hodin ještě totální tma a pod peřinou je přece tak pěkně. Pokaždé, když tak slyším klapnutí dveří u Kristý, s tím že jde do práce a to už kolem 8 hodiny, tiše jí závidím a říkám si, že další den to přece zvládnu i já. Ale asi každý ví, jak tohle pak dopadne.

Na začátku tohoto týdne mne však probudilo sluníčko už asi kolem 7 hodiny, svítilo do mého pokoje tak hodně, že na mne zafungovalo daleko lépe než kterýkoliv budík. A tak i já doufám, že s příchodem jara a slunečních paprsků bude mé vstávání příjemnější a podaří se mi konečně zlomit mé zímní vstávací návyky.

Žanet

Zdroj obrázku

Témata: Blog

Ein halbes Jahr ist hinter uns !

18. 3. 2016

Ich kann es nicht glauben, aber mehr als die Hälfte unseres Aufenthaltes in Regensburg liegt schon hinter uns. Hier vergeht die Zeit so schnell. Man schafft es kaum auf die letzte Woche zurückzublicken, da klopft der nächste Monat schon an die Tür.

Es wird Zeit eine erste Bilanz zu ziehen, die in Regensburg verbrachte Zeit zu bewerten und auf meine Erwartungen, meine Ziele und Wünsche zurückzublicken, die ich hatte als ich die Komfortzone meines prager Zimmers verließ.

Außerdem häufen sich  in meinem Kopf viele Fragen, wie z.B.: Was ich machen werde, wenn ich wieder nach Hause komme? Die Antwort  ist in meinem Fall ganz klar und zwar: mein Studium beenden. Ich denke aber über so Vieles mehr nach, wie z.B.: Welche Möglichkeiten gibt es, um mit der deutschen Sprache in Kontakt zu bleiben? Wo werde ich einmal arbeiten? (Am liebsten an einem Arbeitplatz mit Verbindung zur deutschen Sprache.) Was und wo werde ich weiter studieren?...und so könnte ich hier noch lange fortfahren.

Trotz allem ist für mich das Wichtigste jetzt, an was ich denke, das was mich hier noch erwarten wird. Wie kann ich hier das nächste halbe Jahr noch in vollen Zügen genießen? Wie kann ich weitere  wertvolle Erfahrungen sammeln? Und wie kann ich all meine Ziele und Wünsche, die ich mir am Anfang meines Aufenthaltes gesetzt habe, erreichen?

Da ich ein Mensch bin, dessen Befinden, Laune und Energie vom Wetter abhängig ist, kann ich wohl mit Sicherheit sagen, dass mich jetzt eine bessere und produktivere 2. Hälfte des Jahres erwarten wird.

Im Winter bin ich in Allem etwas fauler als im Frühling oder Sommer. Ich erkläre es euch anhand eines Beispiels.  Aufstehen.  Das ist für mich ein sehr großes  Problem im Winter. Weil wir die tolle Möglichkeit haben, im Büro zwischen 8.00-9.30 Uhr zu beginnen, fällt es mir umso schwerer  aus dem Bett zu kommen und schon um 8.00 Uhr in der Arbeit zu sein. Noch dazu, wenn es im Winter um 8.00 Uhr total dunkel ist und man sich unter der warmen Bettdecke so wohl fühlt.  Jedes Mal, wenn ich Kristys Tür zuschlagen höre, weil sie schon auf dem Weg ins Büro ist und das gegen 8.00 Uhr, beneide ich sie heimlich und sage mir, dass ich das doch am nächsten Tag auch schaffen werde. Aber wahrscheinlich wisst ihr alle wie es am nächsten Morgen aussieht.

Zu Beginn dieser Woche hat mich die Sonne schon gegen 7.00 Uhr aufgeweckt. Sie scheinte so hell in mein Zimmer  hinein und funktionierte besser als jeder Wecker . Ich hoffe, dass mir mit dem Frühlingsbeginn und den Sonnenstrahlen das Aufstehen leichter fallen wird und ich es endlich schaffe  meine Schlafgewohnheiten vom Winter aufzugeben.

Žanet

Bildquelle

Themen zu diesem Beitrag: Blog
Kultura Kultur Cestování Reisen News News Stipendia Stipendien Semináře Seminare Čeština Tschechisch Dobrovolnictví Freiwilliges Engagement Stáže & práce Praktikum & Arbeit Ahoj.info interview Ahoj.info Interview Němčina Deutsch Studium Studium Blog Blog