Regensburg, Regensburg, Regensburg

5. 12. 2014

V Regensburgu bydlím od září a pořád se setkávám s věcmi, které mě překvapují, šokují, věcmi, které za žádnou cenu nemohu pochopit, ale také velkým množstvím těch, které mám neuvěřitelně ráda.

Ty nejlepší důvody, díky kterým si právě žiji pohodový ahoj.info-život, jsem hodila na jednu hromádku a vytvořila z nich následující seznam.

Co mám ráda...

Revizory. Nejen, že se tu na lidi usmívají, dokonce vám podrží jogurt, když máte plné ruce a dělají si starosti o vaše příliš zdravé stravovací návyky.
Bavorštinu. Není šance rozumět. Co pomůže: přikyvovat, mírně se usmívat, nepřepínat se zbytečným snažením porozumět, uvolnit se a užít si zvuk tohoto speciálního jazyka.
Německé pivo a kebab. Protože ty nejlepší historky a zážitky většinou nevznikají u vody a salátu.
Ahoj.info-tým: Moniku a Anniku. Tato šílená kombinace tří kompletně rozdílných osobností mě pořád neskutečně baví.
12 nových babiček (viz minulý blog od Moniky)
Atmosféru v práci. Telefon u nás zvoní tak často, že když zrovna nezvoní, spolupracovníci si jeho melodii zpívají.
Příjemný pocit, když sama upeču buchtu a slyším chválu. Milí Tandem-pracovníci si nejen troufnou ji ochutnat, ale dokonce řeknou, že je dobrá.
Sluníčko v Regensburgu. Nesvítí často, ale když už, rozzáří se úsměvy na obličejích Regensburčanů.
Kostely, které bimbají. I v noci. Neustále. Musela jsem se naučit mít bimbání ráda, abych netrpěla spánkovým deficitem. Teď jsem na bimbání tak zvyklá, že ho vnímám jako ukolébavku.
Preclík s máslem. Tak jednoduché a tak dobré.
Vtipné, googlem automaticky vygenerované přezdívky. Když pracuje více lidí na jednom online dokumentu zároveň a náhle se připojí další pod jménem anonymní hroch, další anonymní netopýr, anonymní králík a pak člověk zjistí, že sám pracuje pod jménem anonymní kapybara, práce na seriózním dokumentu se rázem odlehčí.
Cestování po celém Německu různými typy vlaků. Člověk se rychle naučí, do jakého vlaku jaké oblečení zvolit (ICE – čepice, rukavice, vaťák, Regio – tričko, kraťasy, slamák,...)
Potkávat lidi z celého světa a poslouchat neuvěřitelné životní příběhy.
Vánoční trhy, vánoční výzdobu a celou tu vánoční atmosféru.

A hlavně rozhodnutí vydat se do Regensburgu a strávit tu perfektní rok.

P.S.: Problému sražených džínů se budu věnovat příště. Momentálně je totiž toto téma na bodě mrazu. Budou Vánoce, svátky cukroví...

Mějte se

Lenka

Témata: Blog

Regensburg, Regensburg, Regensburg

5. 12. 2014

In Regensburg wohne ich seit September und es gibt immer wieder Sachen, die mich überraschen und schockieren, Sachen, die ich nicht verstehe, aber auch eine große Menge von denen, die ich unglaublich mag.

Die tollsten Gründe, warum ich mein ahoj.info-Leben liebe, habe ich in eine Liste eingepackt.

Was ich mag…

Den Buskontrolleur, der lächelt, ruhig den Joghurt eines Fahrtgastes hält, wenn er volle Hände hat, und sich sogar Sorgen um seine „zu gesunde“ Ernährung macht.
Die bayerische Sprache. Keine Chance irgendetwas zu verstehen. Was hilft: Nicken, mäßig lächeln, nicht zu viel Mühe aufwenden, etwas zu verstehen, sich entspannen und die schöne Melodie dieser speziellen Sprache genießen.
Helles und Döner. Weil die besten Geschichten und Erlebnisse meistens nicht bei Wasser und Salat entstehen.
Das ahoj.info-Team: Monika und Annika. Diese verrückte Kombination von drei komplett unterschiedlichen Persönlichkeiten bringt immer wieder eine riesige Menge Spaß.
Unsere 12 neuen Omas (siehe den vorigen Blogbeitrag von Monika)
Die Atmosphäre in der Arbeit. Das Telefon klingelt so oft, dass meine Kollegen die Melodie selbst singen, wenn es mal nicht klingelt.
Das gute Gefühl, einen Kuchen allein zu backen und das Lob zu hören. Die netten Tandem-Leute trauen sich nicht nur, ihn zu probieren, sie sagen sogar, dass es ihnen schmeckt.
Die Sonne in Regensburg. Sie scheint nicht oft, aber wenn schon, dann strahlt das Lächeln auf den Gesichtern der Regensburger Leute.
Die Kirchenglocken, die „Bim-Bam“ machen. Auch in der Nacht. Ständig. Ich musste lernen, diese Geräusche zu lieben, damit ich nicht an Schlafmangel litt. Jetzt bin ich daran so gewöhnt, dass ich das „Bim-Bam“-Geräusch als Schlaflied wahrnehme.
Die Butterbrezel. So einfach und so lecker.
Die witzigen von Google automatisch generierten Spitznamen. Wenn mehrere Mitarbeiter auf einem Dokument zugleich arbeiten und sich plötzlich ein anonymes Nilpferd, eine anonyme Fledermaus oder ein anonymes Kaninchen anschließen und man merkt, dass man unter dem Spitznamen „das anonyme Wasserschwein“ arbeitet, ist das ernsthafte Dokument sofort ein bisschen lustiger.
Das Reisen durch ganz Deutschland mit verschiedenen Zug-Typen. Man lernt dann schnell,  welche Kleidung man für welchen Zug wählen soll (ICE – Mütze, Handschuhe, Pullis, Regio -  T-Shirts, kurze Hose, Sonnenhut,…)
Die Menschen aus aller Welt treffen und unglaubliche Lebensgeschichten hören.
Die Weihnachtsmärkte, die Weihnachtsdekoration und die ganze Weihnachtsatmosphäre.

Und hauptsächlich die Entscheidung, nach Regensburg zu kommen und ein perfektes Jahr hier zu verbringen.

P.S.: Dem Problem der verkleinerten Jeans werde ich mich nächstes Mal widmen. Momentan ist dieses Thema nämlich nicht aktuell. Es kommt Weihnachten… Feiertage des Weihnachtsgebäcks… :)

Bis zum nächsten Mal

Lenka

Themen zu diesem Beitrag: Blog
Cestování Reisen Blog Blog Stipendia Stipendien Čeština Tschechisch Dobrovolnictví Freiwilliges Engagement Semináře Seminare Ahoj.info interview Ahoj.info Interview News News Studium Studium Němčina Deutsch Stáže & práce Praktikum & Arbeit Kultura Kultur