Jenom pro upřesnění, zhruba takový je to pocit, když si německý rodilý mluvčí troufne na české jazykolamy.
Tady něco nesouhlasí, tady je něco špatně...aaa Česko. Přesně tak, oni prostě úplně vypustili samohlásky! Což je ale blbý. Taky příliš nepomůže, když zaslechnete, že sami Češi mají problém s vyslovováním jejich vlastního ř. (Výslovnost stejná jako u slova wuRSCHt – jen si to pěkně vyzkoušejte!)
A když už jsme u těch jazyků, Česko je beztak speciální. Tak speciální, že dokonce i názvy měst se poněmčují a díky tomu bohužel ztrácí svůj šarm.
Z Plzně je Pilsen,
Praha je Prag,
z Karlových Varů je Karlsbad,
z Brna je Brünn,
a Liberce je Reichenberg...
Tak nějak typicky německé
Malý tip do Německa:
KAJNE ANGST FÓR DÉR ČECHIŠN ŠRIFT !
(žádný strach z českého písma!)
Ale také naopak poukazuje český jazykový a psací systém na jeden malý zlozvyk. Angličtinu tady nechtějí akceptovat jako světový jazyk. Je jedno, jestli změní všechny místa a jména v Harrym Potterovi od J. K. Rowling a nebo vezmou anglická slovíčka a přepíšou je tak, aby už nebylo poznat, že jsou to lastně mezinárodně uznávané a používané výrazy (nebo minimálně já to nepoznam... jak často zjišťuju).
Příklad:
fine- fajn
football- fotbal
weekend- víkend
meeting- mítink
manager- manažer
Český jazyk není ošklivý, možná jen tak trochu divný. Pořád tyhle předsudky. Ale co má člověk říct, když Němci nevědí, že "ahoj", vážně znamená jejich "hallo".
Já už to ale vím lépe, po čtyřech měsících česky mluvících Čechů všude kolem mne. Jo a ještě jedna věc a to jazykový kurz.
Po třetí hodině jazykového kurzu se sama sebe pomalu ptám, zdali není venku ve vesmíru někdo, kdo mi chce zabránit, abych se vůbec učila česky.
Tady jsem vám to všechno -páté přes deváté sepsala ještě jednou do seznamu:
- člověk se pokaždé ztratí na cestě do třídy jazykového kurzu a bloudí pak ještě nesmyslně půl hodiny univerzitou (zoufalost)
- pak na to někdy skutečně přijde (usnadnění)
- ale jenom pro připomenutí, všichni spolu mluví česky (popletenost)
- když mne učitel přímo oslovil...a to v češtině, musela jsem se tvářit asi jako nějaká kráva když do ní udeří blesk (rozčarování)
- byla jsem zařazena do kurzu pro pokročilé (zoufalost, 2x)
- poté, po hledání kurzu pro začátečníky, začátečnický kurz nalezen (usnadnění 2x)
- v prvních hodinách přišel jen jeden učitel jako zástup a přesně jeden z dvaceti přihlášených (popletenost 2x)
- takže, kurz na univerzitě odškrtnout a začít s individuáním...a to i když domluvená učitelka neměla čas (rozčarování 2x)
- na cestě k prvnímu setkání s jinou učitelkou přestala jet tramvaj kvůli závadě (zoufalost 3x)
- jako zázrakem jsem i tak přišla včas (usnadnění 3x)
- a čekala a čekala a čekala, na to, až mi na mobil přijde zpráva o tom, že jsem na špatné zastávce (popletenost 3x)
- jet ještě jednu zastávku dále, přiít, sednout si, poslouchat francouzštinu, odpovídat anglicky a pokoušet se učit česky, tak to tu chodí (rozčarování 3x)
Ale já se nevzdávám!!
Stejně tak jako moji spolu EVSáci v Česku, od kterých dostávám zprávy, které zní asi takhle:
"a já nesnáším tuhle klávesnici >D11"
Boj s česko- německou klávesnicí nemůže člově zkrátka vyhrát. Čtete správně, přijela jsem sem se vším co k tomu patří.
A jen pro vás, tohle je první lekce:
- Čeština s Pauline -
Stůl - Tisch
(co znamená Stuhl v češtině, to bohužel nevím)
___________
V tomto smyslu:
Tschüss!
Nebo jak by řekli Češi:
Čus!
Pauline