Vysoké umění cestování

25. 2. 2016

Po vaření a učení se , musí člověk umět také cestovat

Člověk si toho všimne, když

1. jsem tu se svým malým cestovním kufříkem totálně bezmocná a v budoucnu si vystačím jen s 60-ti litrovou krosnou
2. na začátku mojí EVS jsem neměla vůbec žádný balicí systém a nikdy, opravdu nikdy jsem nepřišla na to, že to ho potřebuju (opravdu potřebuju)
3. vždy si všechno téměř perfektně naplánovat, připravit a pak zjistit, že plány jsou tu vlastně od toho, aby se opět zrušily

Všechno je vždycky jinak, než se naplánovalo. Znovu to tak opravdu zkazí kouzlo cestování.
Člověk nikdy opravdu neví, kam ta cesta vede, co ho čeká, jaké místa uvidí, jaké lidi potká a především, jak se člověk vrátí zpět, s jakýmivyjímečnými historkami a vzpomínkami v batohu.

Přitom jsem se naučila, že při 5. nebo 6. (pracovní) cestě do Regensburgu,

- Regensburg neni  pokaždé ten stále stejný Regensburg -

Kromě toho jsou právě vlaky charakteristické pro rozhovory, které se v nich vedou a já už různé cestovatelské typy lidí potkala:  

→ Světem flámující hippie holka, která může hodiny mluvit o zemích, v kterých už byla, ale nakonec studuje v mrňavém místě,  kde se narodila (svět je přece  jen vesnice)
→ Česky mluvící Němec, který člověka osloví, protože se člověk zrovna učí česká slovíčka
→ Ten, který se tě hned zeptá na číslo, ačkoliv nejste vůbec na stejné vlně
→ Ten, který si jednoduše sedne vedle tebe, ačkoliv je celý oddíl ještě prázdný , nenechá tě  v klidu a nedojde mu, že ti jde totálně na nervy
→ Závislák na nikotinu, který během jízdy tajně kouří
→ Čerstvě zamilované párečky, které si sednou naproti tobě a nenechají jeden druhého být
→ Hokejový fanoušci, v jejichž společnosti člověk musí včetně zápachu z kebabu a piva vydržet poslouchat jejich fanouškovské písně
→ Milý businessmann od vedle, který toho má dost k vyprávění a vděčně přijme tvé gumové medvídky, protože neměl čas dát si oběd
→ Ti, kteří se vždy na poslední sekundu ženou do kupé a ptají se česky, zdali je tento vlak ten správný a člověk nemůže těmto chudákům svou lámanou češtinou  pomoci
→ Blbec, který mi ukradl peněženku

Ne každá cestovatelská zkušenost je pěkná, tak to v životě chodí a přesto cestování je a zůstance součástí mého života. Miluji být na cestách a cítím se zatím na cizích ulicích tohoto světa (momentálně nutno přiznat můj česko-německý svět) doma.

Příznaky: stesk po cestování
Diagnóza: cestovní horečka

Hrozí nejvyšší nákaza a měli byste si přiznat, že máte cestovní horečku, tady pár tipů:

- Udělejte si čas -

Abyste mohli poznat nové lidi a místa, potřebuje to svůj čas. Nic nepřinese, honit se od jednoho místa k druhému, jen abyste mohli říct, že jste tam byli- při nejmenším na nádraží.To znám moc dobře. Skrz Tandem jsem často na cestách, projekt tady, veletrh tam  a tak jsem často poznala dobře seminární místnosti, ale ne město, což je škoda

- Dělejte to, co vás zajímá ale vyzkoušejte také něco nového -

Jen  protože  je něco ve vašem cestovním průvodci vychváleno jako hlavní atrakce, neznamená to ještě, že tam musíte za každou cenu jít. Neciťte se být zavázáni něco dělat, jen protože vás k tomu ostatní přemlouvají, ačkoliv vás to vlastně vůbec nezajímá. Nemusíte navštívit každé muzeum , každý kostel, nemusíte pít nebo jíst v nejlepší restauraci nebo nejdražší kavárně. Dejte se na cestu taky někdy sami (ze zkušenosti najde člověk ty nejhezčí zákoutí).

Ale je vždycky dobré být otevřený něčemu novému a především při nejmenším začít zkoušet se zabývat hlavně se zvláštnostmi a specialitami určitého místa/regionu. Já si nedokážu představit můj život bez ledního hokeje . Protože v mém životě před Českem nebyl žádný hokej, nebylo by to nic co by mi scházelo, ale teď bez něj nemohu více být a opravdu by mi chyběl.

- Nechte si pomoci nebo hledejte pomoc -

2 varianty, které se v každém případě osvědčily:
Choďte tak dlouho s kufrem na kolečkách sem a tam po vydlážděném centru města, dokud nevynervujete místní obyvatele, nebo tak dlouho koukejte zoufale okolo a otáčejte mapu v ruce, dokud vám někdo ochotně neukáže cestu a ochotně vám nabídne svézt vás autem (ale pozor, nikdy nenastupujte do cizích aut, rozuměli jste? Myslete na to, co říká máma!)

- Vemte si jen polovinu toho, co jste si původně naplánovali -

No jo, zpětně sleduju, že všechny ty věci nebyly přece tak nutné k tomu, abych přežila, jak jsem si předtím myslela.

- Jeď/leť/jdi/plav/skákej -

A prozkoumej zemi
Má toho tolik co nabídnout, což bychom neměli propást
Když se vám nabízí taková možnost, využijte ji.
A žij okamžikem.

 

Pauline

Témata: Blog

Die Hohe Kunst Des Reisens

25. 2. 2016

Nach Kochen und Lernen will auch das Reisen gelernt sein.

Das merkt man daran, dass ich

1. mit meinem kleinen Reisköfferchen hier total aufgeschmissen bin und nun einen 60-Liter-Trekkingrucksack in Aussicht gestellt habe,
2. zu Beginn meines EVS überhaupt kein Packsystem hatte und nie (wirklich nie!) an das Zeug gekommen bin, das ich gerade brauchte (wirklich brauchte!),
3. immer ziemlich perfektionistisch an die Sache rangegangen bin, alles schön geplant, vorbereitet und strukturiert hatte, nur um feststellen zu müssen, dass Pläne eigentlich dafür da sind, sie wieder verwerfen zu können.

Es kommt doch immer alles anders als gedacht. Wiederum macht das den Reiz des Reisens erst so richtig aus.
Man weiß nie so wirklich wo die Reise hinführt, was einen erwartet, welche Orte man zu sehen bekommt und auf welche Menschen man treffen wird und vor allem wie man zurückkehrt, mit welchen einzigartigen Geschichten und Erinnerungen im Gepäck.

Dabei habe ich gelernt, dass auch bei der 5. oder 6. (Dienst)Reise nach Regensburg

- Regensburg nicht gleich Regensburg ist –

Außerdem eignen sich gerade Züge ganz hervorragend für Gespräche und auf dieser Zugstrecke bin ich schon den unterschiedlichsten Reisetypen begegnet:

→ das Weltenbummler-Hippie-Mädchen, das Stunden über die Länder reden kann, in denen sie schon war aber letztendlich jetzt in deinem klitzekleinen Heimatort studiert (die Welt ist doch irgendwie nur ein Dorf)
→ der tschechisch-sprechende Deutsche, der einen anspricht, weil man gerade am Lernen der tschechischen Vokabeln ist
→ der, der sofort nach deiner Nummer fragt obwohl man überhaupt nicht auf einer Wellenlänge ist
→ der, der sich einfach neben dich setzt obwohl das ganze Abteil noch frei ist, dich einfach nicht in Ruhe lassen will und nicht merkt, dass er dir mächtig auf die Nerven geht
→ der Nikotinsuchti, der während der Fahrt auf dem Klo heimlich raucht
→ das übertrieben frisch verliebte Pärchen, das dir gegenüber sitzt und nicht voneinander lassen kann
→ die Eishockey Fans, deren Gesellschaft man inklusive Döner- und Biergeruch und inbrünstiger Fanlieder eine Stunde lang ertragen muss
→ der nette Businessmann von nebenan, der viel zu erzählen hat und dankbar deine Gummibärchen annimmt weil er keine Zeit für sein Mittagessen hatte
→ die, die immer in allerletzter Sekunde ins Abteil stürmen und dich auf Tschechisch fragen, ob dies der richtige Zug ist und man diesen armen Menschen mit seinen brüchigen Sprachkenntnissen nicht wirklich weiterhelfen kann
→ das miese Arschloch, das dir das Portemonnaie klaut

Nicht jede Reiseerfahrung ist schön, so spielt das Leben und dennoch wird und bleibt es Teil meines Lebens. Ich liebe es unterwegs zu sein und fühle mich mittlerweile auf den fremden Straßen dieser Welt (im Moment erst meine kleine deutsch-tschechische Welt zugegebenermaßen) zu Haus.

Symptome: Fernweh
Diagnose: Reisefieber

Es besteht höchste Ansteckungsgefahr und solltet ihr euch dann auch eingestehen müssen, dass euch das Reisefieber gepackt hat, hier ein paar persönliche Tipps:

- Nehmt euch die Zeit -

Um sich auf neue Orte und Menschen einlassen zu können, braucht es seine Zeit. Es bringt nichts, von einem Ort zum nächsten zu hetzen, nur um sagen zu können, schon mal dort gewesen zu sein – am Bahnhof zumindest.
Ich kenne das nur zu gut. Auch durch Tandem bin ich viel unterwegs, ein Projekt hier, eine Messe da und im Nachhinein habe ich zwar die Seminarräumlichkeiten nicht aber die Stadt selbst gut kennengelernt, was wirklich schade ist.

- Macht, was euch interessiert aber probiert auch mal was Neues aus -  

Nur weil es in eurem Reiseführer als DIE Hauptattraktion angepriesen wird, heißt das noch lange nicht, dass ihr da unbedingt hinmüsst. Fühlt euch nicht verpflichtet etwas mitzumachen, nur weil andere euch dazu überreden, obwohl es euch eigentlich überhaupt nicht interessiert. Es muss nicht jedes Museum, jede Kirche besucht, nicht in den schicksten Restaurants und den teuersten Cafés gegessen oder getrunken worden sein. Macht euch doch auch mal alleine auf den Weg (erfahrungsgemäß findet man dabei manchmal die schönsten Ecken).

Aber es ist auch immer gut offen für Neues zu sein und vor allem zumindest mal den Versuch zu starten, sich mit den ganz besonderen Eigenheiten und Spezialitäten eines Ortes/einer Region zu beschäftigen. Ich für meinen Teil könnte mir ein Leben ohne Eishockey nicht mehr vorstellen. Weil es in meinem Leben vor Tschechien kein Eishockey gab, wäre es nichts was ich vermisse würde, aber jetzt könnte ich nicht mehr ohne und mir würde wirklich etwas fehlen.

- Lasst euch helfen oder sucht euch Hilfe -

2 Varianten, die sich auf jeden Fall bewährt haben:
Entweder so lange mit einem Plasterollkoffer durch die gepflasterte Innenstadt hin- und herfahren bis die einheimischen Bewohner genervt rüberkommen oder so lange verzweifelt in der Gegend rumgucken und die Karte in der Hand drehen bis ebendiese Mitleid bekommen und euch bereitwillig den Weg zeigen oder sogar anbieten euch mit dem Auto mitzunehmen. (Aber Vorsicht, nie in fremde Autos einsteigen, verstanden? Denkt dran, was Mama immer sagt!)

- Nehmt nur die Hälfte von dem mit, was ursprünglich eingeplant war -

Tja, im Nachhinein betrachtet, war das ganze Zeug dann doch nicht so überlebensnotwendig, wie ich vorher gedacht hatte.

- Fahrt/Fliegt/Geht/Schwimmt/Hüpft einfach los –

und erkundet die Welt.
Denn sie hat so vieles zu bieten, was wir alle nicht verpassen sollten.
Wenn sich euch Möglichkeiten bieten, nutzt sie.
Und lebt den Moment.

 

Pauline

Themen zu diesem Beitrag: Blog
Cestování Reisen Stáže & práce Praktikum & Arbeit Studium Studium Dobrovolnictví Freiwilliges Engagement Kultura Kultur News News Blog Blog Ahoj.info interview Ahoj.info Interview Stipendia Stipendien Čeština Tschechisch Semináře Seminare Němčina Deutsch