Interview se Seppem Wiegandem

6. 2. 2015

Milí čtenáři,

protože jsem velkou fanynkou rallye, napadla mě jako první osobnost, která je velmi známá, jak v Německu, tak i v Česku, jezdec rallye Sepp Wiegand. V době, která následovala mezi mou myšlenkou a uskutečněním rozhovoru, se stal vicemistrem Evropy v rallye pro rok 2014. S Českem jej spojuje nejen to, že vyrostl nedaleko hranic, ale taky jeho kariéra, která byla dosud spjata se značkou Škoda. Kromě toho je to milý člověk, který trpělivě odpovídal na všechny mé otázky. Přeju příjemnou zábavu při čtení!

Stal ses vicemistrem Evropy 2014, ale jak ses vlastně k rallye dostal? Předtím jsi byl velmi úspěšný na poli motokrosu.

Nejprve musím říct, že moje rodina je pro rallye velmi nadšená. Mám tři sestry, dvě mladší (dvojčata), kterým je teď 8 a jednu starší, té je 29 a také jezdí rallye. Dá se tedy říct, že jsme rallye-rodina. Jako první začal jezdit rallye můj dědeček a jeho geny a nadšení pro motorsport zdědil potom tatínek. Nejdříve začal s motokrosem a později přešel na rallye.

Když jsem se narodil, vždycky jsem jezdil s tátou. Už od dvou let jsem pozoroval tatínka při trénincích a taky jsem byl vždycky u rallye. V tomto sportu jsem našel zalíbení a nadchnul  se pro motorsport všeobecně. Protože ale člověk může jezdit rallye až od 18, začal jsem v sedmi letech s motokrosem. Byl jsem v něm  velmi úspěšný. V 16, to bylo v roce 2008, jsem se stal mistrem Evropy a jezdil  jsem mistrovství světa v Enduru a taky za německý národní tým. Vrcholem této kariéry bylo vítězství 24 hodinového závodu, při němž je třeba extrémní síly a kondice. V zimní přestávce roku 2009/2010 jsem změnil značku. Vždycky jsem jezdil na KTM, pak jsem ale dostal nabídku od značky Husquarna. Tato motorka měla ale v roce 2010 pořád nějaké poruchy. Každý závod jsem vypadl nebo měl technické problémy. Uprostřed sezóny jsem  potřeboval náhradní díl, který však nemohl být dodán. Musel jsem si na 10 týdnů udělat pauzu, nemohl jsem jet žádné další závody, a to jsem nechtěl. Nemohl jsem jen v klidu sedět a nic nedělat, proto jsme začali myslet na rallye.

Společně s tátou jsme se rozhodli, že v této vynucené pauze pojedu svoji první rallye. To mi bylo zrovna devatenáct a hrozně jsem se těšil. Tak mi táta půjčil jeho tehdejší rallye auto (VW Lupo GTI) včetně jeho spolujezdkyně a já jel svou první rallye. Sedl jsem do auta, jel jsem a byl jsem s malým autem rychlejší než ostatní s dvojnásobným výkonem v autech s pohonem všech čtyř kol. Měl jsem pro to opravdový talent. Po téhle rallye jsem na základě výsledku a z důvodu toho, že mě to bavilo, řekl: „Už nechci jezdit motokros. Chci teď jezdit rallye.“

A to je ten příběh.

Co se ti na tomhle sportu líbí a co tě na něm nejvíce baví?

V zásadě se rallye liší od všech ostatních odvětví motorsportu, protože je tak mnohostranná. Je tolik věcí, na které člověk musí být připravený a mnoho těch, které jsou opravdu překvapivé. Máme různé povrchy, jezdíme na asfaltu, šotolině, ledu a sněhu. Jezdíme při různých povětrnostních podmínkách, máme různé tratě. Člověk se musí vždycky plně soustředit, protože tenhle sport nedovoluje žádné chyby. Musíš ze sebe vždy vydat sto procent, abys byl skutečně úspěšný. Je to  komplexní sport. Nejen, že jedeš v autě, ale součástí je úzká spolupráce  se spolujezdcem, týmová práce, kdy on důvěřuje tobě a ty jako jezdec jemu. Myslím, že to je to kouzlo a velmi pěkná kombinace tohoto sportu. Člověk si musí všímat hodně věcí a to je velmi složité. Pro mě je rallye královna motorsportu. Sotva existuje nějaké komplexnější odvětví motorsportu.

Máš nějaké vzory?

Vlastně jsou to pro mě v rallysportu tři osobnosti: Jednou z nich je Colin McRae, protože jsem dříve jako dítě hrál jeho hru na PlayStationu. Samozřejmě jsem jej následoval také v rallysportu. On jezdil taky dříve motokros. Takže měl  podobnou zkušenost  jako já, a to nás trošku spojuje. Druhou osobou je můj tatínek, protože mě toho hodně naučil. Přes něj jsem získal tyhle geny a cit, umět teď jezdit v rallye autě tak rychle. Můj táta byl kromě jiného mechanikem Colina McRaye, když jel rallye Dakar. Je to tedy všechno nějak propojeno. A pak je to samozřejmě ještě Walter Röhrl, dodnes nejlepší německý rallye jezdec se dvěma tituly mistra světa. Doufám, že to jednoho dne taky zvládnu. Přičemž musím říct, že tehdy to byla jiná doba. Byla jiná auta, ale taky protivníci nebyli tak blízko sebe jako dneska. Myslím, že člověk dnes potřebuje víc k tomu být mistrem světa.

Máš oblíbenou rallye?

Doteď jsem moc rallye nejel dvakrát, protože v téhle branži ještě nejsem tak dlouho. Až na Barum Rally, kterou jsem jel už třikrát a Rallye Deutschland, kterou jsem jel taky třikrát. Když řeknu, že mám oblíbenou rallye, myslím tím zaprvé tratě, obtížnost rallye, a za druhé taky pocit z fanoušků, pocit, jestli se člověk cítí dobře, jestli se mu líbí krajina, jestli se cítí jako doma. A pro tohle mám rád obzvláště jednu rallye: tu jsem jel jednou a byla to má vůbec první soutěž za Škodu Deutschland! Myslím tím Sata Rally Acores na portugalských Azorských ostrovech. Jednoduše protože je tahle rallye (tratě a okolí) velmi hezká a lidé jsou velmi milí. Dále mám velmi rád Barum Rally. Patří opravdu k mým nejoblíbenějším závodům. Tratě se mi zdají velmi náročné. Těžká rallye, ale taky velmi milí lidé.

Při závodech se čas od času dostaneš taky do Česka, vidíš nějaký rozdíl mezi soutěžemi v Česku a Německu?

Řekl bych, že rallye v Česku jsou náročnější a těžší. Člověk se musí více soustředit. Je to trošku více rallye. Myslím, že v Česku se člověk může víc naučit. V Německu je taky částečně velmi těžké schválit rallye a získat tratě, aby se tam mohlo vůbec jet. Většina ulic je nově postavena, a proto pro rallye ne tak náročná.

A mezi českými a německými diváky?

Vlastně ne. Nevím přesně. Jako jezdec samozřejmě nezaznamenáte tak úplně diváckou perspektivu. Co ale jako jezdec říct můžu, je, že když jsem jel Barum Rally, bylo u tratí vždycky hrozně moc diváků. Ti jsou částečně „blázniví“ a slaví u tratí opravdový svátek. Tratě v Německu nejsou asi tak hojně navštěvované a diváci nejsou tak „potrhlí“. Nezpívají nahlas a nejsou tak bez sebe. Mně je to ale sympatické. Myslím, že je to hezké a k rallysportu to patří, být trošku „praštěný“ a tahle fascinace diváků. Mě jako jezdce to baví taky, když vidím, že se diváci baví a líbí se jim to.

Pokračovat na další stranu

Interview mit Sepp Wiegand

6. 2. 2015

Liebe Leser,

weil ich ein großer Rallyefan bin, ist mir als erste Person, die sowohl in Tschechien als auch in Deutschland sehr bekannt ist, Rallyefahrer Sepp Wiegand eingefallen. In der Zeit zwischen meiner Idee und der Realisation des Interviews ist er zum Rallye-Vize-Europameister 2014 geworden. Mit Tschechien verbindet ihn nicht nur, dass er in der Nähe der tschechischen Grenze aufgewachsen ist, sondern auch seine Karriere, die bis jetzt mit der Marke Skoda verbunden war. Außerdem ist er ein sehr netter Mann, der auf alle meine Fragen geduldig geantwortet hat. Also viel Spaß beim Lesen!

Du bist Vize-Europameister 2014 geworden, aber wie bist du eigentlich zur Rallye gekommen? Vorher warst du ja beim Motocross  sehr erfolgreich.

Zu allererst muss ich sagen, dass meine Familie  sehr Motorsport-begeistert ist. Ich habe drei Schwestern, zwei kleine (Zwillinge), die  jetzt 8 Jahre alt sind und eine ältere, diese ist 29 Jahre alt  und fährt auch Rallye.Unsere ganze Familie ist also eine Rallye-Familie. Zuerst hat mein Opa angefangen Rallye zu fahren, dann hat auch mein Vater diese Gene bekommen, diese Motorsport-Lust. Er hat zuerst mit Motocross angefangen und ist später in den Rallyesport gewechselt.

Als ich geboren wurde, bin ich immer mit meinem Vater mitgereist. Ich habe schon als Zweijähriger meinem Vater beim Training zugeschaut und bin auch bei den Rallyes immer dabei gewesen. Da habe ich natürlich auch Lust auf diesen Sport bekommen und war begeistert für Motorsport allgemein. Da man aber erst mit 18 Jahren Rallye fahren kann, habe ich mit 7 Jahren mit Motocross angefangen. Ich war auch da sehr erfolgreich, bin mit 16, dass war 2008, Europameister geworden und bin auch in der Weltmeisterschaft im Enduro gefahren, war in der deutschen Nationalmannschaft. Ein Highlight dieser Karriere war der Gewinn des 24-Stunden-Rennens, wo man extreme Kraft und Kondition braucht. Ich hab dann aber in der Winterpause von 2009 zu 2010 die Marke gewechselt. Ich bin immer mit KTM gefahren, dann hab ich aber ein Angebot von einer anderen Marke bekommen (Husqvarna). Dieses Motorrad ist 2010 aber immer kaputt gegangen. Ich bin jedes Rennen ausgefallen und habe immer Probleme gehabt. Mitte der Saison habe ich dann ein Ersatzteil gebraucht und dieses Teil konnte nicht geliefert werden. Da musste ich dann 10 Wochen pausieren, konnte keine weiteren Rennen fahren, doch das wollte ich nicht. Ich konnte nicht still sitzen und gar nichts machen, da haben wir an Rallye gedacht.

Mein Vater und ich haben dann entschieden, dass ich in dieser Zwangspause meine erste Rallye fahre. Da war ich gerade neunzehn Jahre alt und habe mich sehr darüber gefreut. Also hat mein Vater  mir sein damaliges Rallye Auto (VW Lupo GTI) inklusive seiner Co-Pilotin geliehen und ich bin meine erste Rallye gefahren. Ich habe mich reingesetzt, bin gefahren und war mit dem kleinen Auto schneller als andere mit doppelt so viel Leistung mit Allrad, ich hatte dafür ein richtiges Talent. Nach dieser Rallye hab ich aufgrund des Ergebnisses und aufgrund des Spaßes gesagt: „Ich möchte jetzt nicht mehr Motocross fahren. Ich möchte jetzt Rallye fahren.“

Und das ist die Geschichte.

Was gefällt dir an diesem Sport und was macht dir dabei besonders viel Spaß?

Grundsätzlich unterscheidet sich Rallye von allen anderen Motorsportarten, weil Rallye so vielseitig ist. Es gibt so viele Dinge, auf die man gefasst sein muss und viele Dinge, die wirklich überraschend sind. Wir haben verschiedene Untergründe, fahren auf Asphalt, Schotter, Eis und Schnee. Wir fahren bei verschiedenen Witterungsbedingungen, haben immer verschiedene Strecken. Man muss immer voll konzentriert sein, der Sport verzeiht keine Fehler. Du musst immer hundert Prozent geben, um wirklich erfolgreich zu sein. Es ist ein unheimlich komplexer Sport. Nicht nur, dass man Auto fährt, es gehört viel mehr dazu. Auch die Arbeit mit dem Co-Piloten, dieses Teamwork, dass er dir vertraut und du als Fahrer ihm. Ich glaube das ist der Reiz und eine sehr schöne Kombination in diesem Sport. Man muss viel beachten und es ist teils sehr knifflig. Für mich ist Rallye die Königin des Motorsports. Es gibt kaum eine komplexere Motorsport-Art.

Hast du jemanden als Vorbild?

Es gibt im Rallyesport eigentlich drei Personen für mich: Zum einen ist das Colin McRae, weil ich früher als Kind sein Spiel auf Playstation gespielt hab. Ich habe ihn natürlich auch im Rallyesport verfolgt. Und er ist früher auch Motocross gefahren. Also hatte er so eine ähnliche Vergangenheit wie ich, das hat uns ein bisschen verbunden. Die zweite Person ist mein Vater, weil er mir sehr viel beigebracht hat. Durch ihn habe ich diese Gene und dieses Gefühl bekommen, jetzt im Rallyeauto so schnell fahren zu können. Mein Vater war unter anderem Mechaniker von Colin McRae, als dieser die Rallye Dakar gefahren ist. Es ist also alles irgendwie vernetzt. Und dann ist da natürlich noch Walter Röhrl, der bisher beste deutsche Rallyepilot mit zwei Weltmeister-Titeln. Ich hoffe, dass ich das eines Tages auch schaffen werde. Wobei ich sagen muss, dass es damals eine andere Zeit war. Es waren ganz andere Autos, aber auch die Gegner waren nicht so eng beieinander wie es heutzutage ist. Ich glaube, dass man heute mehr braucht, um Weltmeister zu werden.

Hast du eine Lieblingsrallye?

Bisher bin ich nicht viele Rallyes zweimal gefahren, weil ich noch nicht so lange dabei bin. Bis auf die Rallye Barum, die ich schon dreimal gefahren bin, und die Rallye Deutschland, die ich auch schon dreimal gefahren bin. Wenn ich sage, ich habe eine Lieblingsrallye, sehe ich zum einen die Strecken, die Schwierigkeit der Rallye und zum anderen aber auch das Gefühl, mit den Fans, dieses Feeling - ob man sich wohl fühlt, ob man die Landschaft auch mag, ob man sich zu Hause fühlt. Und da mag ich eine Rallye ganz besonders: Diese bin ich einmal gefahren und es war meine erste Rallye mit Skoda Deutschland überhaupt! Ich meine damit die Sata Rally Acores auf der portugiesischen Azoren-Insel. Einfach weil die Rallye (Strecke und Gegend) sehr schön ist und die Leute sehr nett sind. Desweiteren mag ich die Barum Rallye sehr. Sie gehört wirklich zu einer meiner liebsten Rallyes. Ich finde die Strecken sehr anspruchsvoll. Eine schwierige Rallye, aber auch die Leute sind sehr nett.

Bei den Rennen kommst du ab und zu auch nach Tschechien, gibt es da einen Unterschied zwischen den Wettbewerben in Tschechien und Deutschland?

Ich würde sagen, dass die Rallyes in Tschechien anspruchsvoller und schwieriger sind. In Tschechien muss man sich mehr konzentrieren. Das ist ein bisschen mehr Rallye. Ich glaube, dass man in Tschechien mehr lernen kann. In Deutschland ist es teilweise sehr schwer Rallyes zu genehmigen und die Strecken zu bekommen, um da überhaupt fahren zu dürfen. Die meisten Straßen sind auch neu gebaut und damit für Rallyes nicht so anspruchsvoll.

Und zwischen deutschen und tschechischen Zuschauer?

Eigentlich nicht. Ich weiß nicht genau. Als Fahrer bekommt man natürlich die Zuschauersicht nicht ganz so genau mit. Was ich aber als Fahrer sagen kann ist, dass, wenn ich die Barum Rallye gefahren bin, immer sehr viele Zuschauer an der Strecke waren. Sie sind  teilweise sehr verrückt und feiern an der Strecke ein richtiges Fest. Vielleicht sind die Strecken in Deutschland nicht ganz so gut besucht und die Zuschauer sind nicht ganz so verrückt. Sie singen nicht so laut und kommen nicht so sehr aus sich heraus. Ich finde das aber sympathisch. Ich finde es schön und es gehört auch zum Rallyesport dazu, ein bisschen verrückt sein und diese Fastzination von den Zuschauern. Es macht mir als Fahrer auch Spaß, wenn ich sehe, dass die Zuschauer daran Spaß haben und es ihnen gefällt. 

weiter zur nächsten Seite

Themen zu diesem Beitrag: Ahoj.info Interview
Ahoj.info interview Ahoj.info Interview Dobrovolnictví Freiwilliges Engagement Studium Studium Čeština Tschechisch Cestování Reisen Kultura Kultur Stipendia Stipendien News News Stáže & práce Praktikum & Arbeit Semináře Seminare Blog Blog Němčina Deutsch