Interview s Martou Jandovou

25. 8. 2014

Když jsem měla zapřemýšlet, s kým z česko-německého světa bych tak mohla udělat rozhovor, tak mě mimo jiné napadla i Marta Jandová

v obou zemích dobře známá zpěvačka. Věděla jsem, že žila nějakou dobu v Německu, ale co tam kromě kapely dělala, jsem neměla tušení. Tak jsem se pokusila ji oslovit a vyšlo to. Díky manažerovi posledního DIE HAPPY turné, který mi přislíbil čas s Martou na rozhovor, jsem se vydala na jejich koncert do Hannoveru. Do posledního momentu jsem ale nevěděla, jestli se rozhovor vůbec uskuteční, protože byli všichni velmi zaneprázdnění – jak jsem se dověděla po příjezdu do Hannoveru. Nakonec jsem ale dostala na vyzpovídání Marty necelých 20 minut. Není to sice vůbec moc, ale stálo to za to. Nejen že je strašně krásná a sympatická a po rozhovoru jsem měla chuť s ní klábosit delší dobu, jako bonus jsem ale při čekání na Martu ještě měla možnost nahlédnout do zákulisí (na kluky z kapely DIE HAPPY) a jako třešničku na dortu jsem od jejich tour-manažera dostala lístek na koncert, který následoval. A byl to teda pořádnej rokec!

Četla jsem, že ses do Německa dostala před dvaceti lety a žes tady na začátku pracovala na nejrůznějších pozicích. Jak na tuto dobu vzpomínáš? Co ti to dalo a vzalo?

M: Já jsem se práce nikdy nebála. Proto jsem teď naštvaná, když lidi říkají, že nemůžou najít práci a přitom práce je všude dost. Samozřejmě občas ne práce, na kterou je člověk kvalifikový, ale když je nouze, tak by se člověk neměl upejpat. V každým případě já nepatřím k lidem, který by radši brali sociálku než aby šli uklízet. Tehdy mi bylo devatenáct, tak jsem chodila rok a půl uklízet, pak jsem myla nádobí, pracovala pro catering, který dělal obrovký festivaly a koncerty, takže jsem hodně umejvala nádobí a strouhala brambory. Pak jsem pracovala v čajovně, kde jsem musela na týdenní školení, abych věděla, co těm lidem prodávám - to byl spíš obchod s čajem než čajovna. Pak v kanceláři jako sekretářka, no všecko možný. S pejskama jsem chodila, o děti jsem se starala. Nemohla jsem si vzít žádnou jinou práci, protože jsem chtěla mít čas pro kapelu. Takže jsem mohla mít jen vedlejší zaměstnání, abych kdykoli mohla říct, že nemůžu a jela někam s kapelou, protože to byla moje priorita.

Ale teď to zpětně reflektuješ jako pozitivní rozhodnutí?

M: Zpětně to hodnotím jako pozitivní věc, protože jsem se naučila dělat všechno možný a nepohrdat lidma, který jsou v hierarchii trošku níž. Vždycky říkám, že když si člověk něco vypracoval vlastníma rukama, tak si toho nejen sám víc váží, ale zároveň si víc váží i těch lidí, který dělaj´ tu samou práci.
Někde jsem se dočetla, žes delší dobu žila v Berlíně a v Hamburku. Patří tato místa k tvým srdcovým záležitostem nebo jich máš v Německu víc?
M: Berlín úplně moc ne. V Berlíně bydlela naše kapela a náš kytarista se před pěti lety odstěhoval do Hamburku. Hamburg byl vždycky moje srdcová záležitost, kde jsem chtěla bydlet. V Berlíně jsem právě musela být kvůli tomu, že je tam naše zkušebna. V Berlíně jsem hodně často, ale ještě mu moc nerozumím. Je to suprový město, ale furt nevím, jak se kam dostat. Pořád jsem si to město nezmapovala, protože všude jezdím S-Bahnem nebo do zkušebny na konci města mě kluci z kapely hodí autem. V centru východního Berlína se trošku vyznám, v západním vůbec. Ale Hamburg ten jsem vždycky milovala. Tam jsem si myslela, že zůstanu navždy. Ten sever je prostě krásnej, je tam dobrej vzduch, hrozně se mi tam líbí.

A kromě Hamburku?

M: Ulm samozřejmě. Tam jsem žila 12 let, tam jsem dospívala. Tam jsem zažila svoje první dospělý léta. Tam jsme chodili do klubů, pít a užívat si...

Pokračovat na další stranu

Interview mit Marta Jandová

25. 8. 2014

Als ich überlegen sollte, mit wem aus der deutsch-tschechischen Welt ich ein Interview führen könnte, viel mir relativ schnell der Name Marta Jandová ein

in beiden Ländern eine sehr bekannte Sängerin. Ich wusste, dass sie eine Zeit lang in Deutschland gelebt hat, darüber, was sie dort außer ihrer Musik gemacht hat, hatte ich jedoch keine Ahnung.
Und so habe ich versucht, sie anzusprechen und es hat tatsächlich geklappt. Dank dem Manager von der letzter DIE HAPPY Tour, der mir das Interview versprochen hat, habe ich mich auf den Weg nach Hannover gemacht. Dort sollte ein Konzert von DIE HAPPY stattfinden. Ich wusste jedoch bis zum letzten Augenblick nicht, ob das versprochene Interview überhaupt stattfinden würde. Alle waren natürlich ziemlich beschäftigt. Zum Schluss habe ich für das interviewen knappe 20 Minuten bekommen. Das hört sich zwar nach nicht so viel an, aber meine lange Fahrt hat sich trotzdem gelohnt. Nach diesen 20 Minuten habe ich nicht nur festgestellt, dass Marta äußerst hübsch und sympathisch ist, sondern ich hatte auch echt Lust, mit ihr weiter zu quatschen. Und als das allergrößte Highlight habe ich von dem Tour-Manager eine Karte für das anstehende Konzert geschenkt bekommen! Ich kann sagen – die haben richtig gerockt!

Ich hab´gelesen, dass du vor zwanzig Jahren nach Deutschland gekommen bist und das du am Anfang in ganz unterschiedlichen Bereichen tätig warst. Wie denkst du an diese Zeit zurück? Was hat es dir gegeben und genommen?

Marta: Ich hatte nie Angst vor dem Arbeiten. Daher bin ich jetzt auch sauer, wenn die Leute sagen, dass die keine Arbeit finden können und zugleich gibt es eigentlich genug. Natürlich nicht immer die Arbeit, für die man qualifiziert ist, aber in der Not sollte sich man nicht zieren. Auf jeden Fall gehöre ich nicht zu den Menschen, die lieber Sozialleistungen beziehen würden, als putzen zu gehen. Damals, als ich 19 war, bin ich eineinhalb Jahre zum putzen gegangen, dann hab´ich Geschirr gespült, für einen Catering Service gearbeitet, das riesige Festivals und Konzerte organisiert hat. Dort habe ich sehr viel Geschrirr spülen und Kartoffeln reiben müssen. Dann hab´ich in einer Teestube gearbeitet, dafür musste ich eine einwöchige Schulung absolvieren, um zu wissen, was ich den Menschen überhaupt verkaufe - es war mehr ein Teeladen als eine Teestube. Dann habe ich noch in einem Büro als Sekretärin gearbeitet, ich habe also einfach alles Mögliche gemacht. Ich bin auch mit Hunden Gassi gegangen und habe auf kleine Kinder aufgepasst. Eine Festanstellung kam für mich nicht in Frage, weil ich immer Zeit für die Band haben wollte. Das war immer meine erste Priorität.

Und jetzt reflektierst du das als positive Entscheidung?

Marta: Ich schätze das als positive Sache, weil ich gelernt habe, alles Mögliche zu machen und nicht die Leute zu verschmähen, die in der „Hierarchie“ angeblich unten stehen. Ich sage immer: wenn man was mit eigenen Händen ausgearbeitet hat, kann man das mehr schätzen und gleichzeitig kann man auch solche Menschen schätzen, die dieselben Tätigkeiten ausüben.

Ich habe irgendwo gelesen, dass du längere Zeit in Berlin und in Hamburg gewohnt hast. Gehören diese Städte zu deinen Herzensangelegenheiten oder hast du mehr solche Plätze in Deutschland?

Marta: Berlin nicht so wirklich. In Berlin hat unsere Band gewohnt und unser Gitarrist ist vor fünf Jahren nach Hamburg gezogen. Hamburg war immer meine Herzensangelegenheit und die Stadt in der ich leben wollte. In Berlin musste ich eben wegen unseres Proberaums sein. Dort bin ich zwar sehr oft, aber ich verstehe die Stadt noch nicht so ganz. Es ist zwar eine super Stadt, aber ich weiß immer noch nicht, wie ich wohin komme, ich hab´die Stadt bisher noch nicht erkundet, weil ich immer nur mit der S-Bahn von A nach B fahre. Und in den Proberaum am Standtrand bringen mich die Jungs aus der Band. Im Zentrum Ostberlins kenne ich mich ein bisschen aus, in Westberlin gar nicht. Aber Hamburg hab´ich immer geliebt. Ich hab´immer gedacht, dass ich dort für immer bleiben werde. Der Norden ist einfach wunderbar, da gibt´s so gute Luft, ich mag es dort total.

Und außer Hamburg?

Marta: Ulm natürlich. Dort habe ich 12 Jahre gelebt, dort bin ich herangewachsen. Dort habe ich meine ersten erwachsenen Jahre erlerbt. Dort sind wir in Clubs gegangen, haben getrunken, gechillt...

weiter zur nächsten Seite

 

 

Themen zu diesem Beitrag: Ahoj.info Interview
Němčina Deutsch Ahoj.info interview Ahoj.info Interview News News Cestování Reisen Blog Blog Kultura Kultur Semináře Seminare Studium Studium Stipendia Stipendien Stáže & práce Praktikum & Arbeit Čeština Tschechisch Dobrovolnictví Freiwilliges Engagement