Milý deníčku...

8. 10. 2015

Ahoj milá čtenářko, milý čtenáři!

Dnes ti budu vyprávět o tom, jak jsem já prožívala své první dny v Regensburku, s čím jsem musela bojovat a čím mě naopak Regensburk okouzlil.

01. září, odpoledne

Jsem doma (rozuměj na ubytovně) a jdu právě zaklepat na protější dvěře mého pokoje, kde bydlí Žanet. ŤUK ŤUK ŤUK. Žanet neotvírá, nejspíš spí. Za to se ale okamžitě otevírají dveře naproti přes chodbu. Vykukuje z nich nějaký cizí kluk. Chvíli se nachápavě rozhlíží , kdo to na něj ťukal, než mu dojde, že jsou tu prostě jen strašně tenké stěny a člověk díky tomu slyší zkrátka všechno, co se na chodbě odehrává. Díky tomu, že se nám teď stále mění spolubydlící a přicházejí tak „nezkušení“ nováčci, můžeme si s tímhle ťukáním a zmatenými výrazy užít spoustu legrace O:-)

21. září, velmi brzo ráno

Bicykly a kafe.

Z našich minulých příspěvků jste již jistě pochopili, jakou velkou roli v dopravě tady hraje jízda na kole. Já i Žanet už nějakou dobu patříme k tomu ‚gangu‘, který ovládl místní cyklostezky.

Toho krásného pondělního rána jsem dostala skvělý nápad – když si pospíším a pojedu rychleji, stihnu ještě ranní slevu na kafe v Black Bean. Šílenou rychlostí jsem se řítila ranním Regensburkem, předjížděla ostatní cyklisty a netrpělivě protáčela pedály při čekání na zelenou. Konečně jsem dorazila do cíle! Hrdě objednávám své zasloužené kafe  a pak se opět vydávám směrem do práce. V jedné ruce kelímek s kávou, druhou držím řídítka. Cítím se skvěle, lépe jsem dnes začít nemohla. Blížím se ke kanceláři, proto začínám brzdit. PRÁSK! Nepodařilo se mi dál urdžet rovnováhu. Ležím na zemi. Kolo leží na mě. A kafe? To třímám vítězoslavně nad hlavou, nevylila se ani kapka. Den přece jen dobře začíná...

03. říjen, dopoledne

Je sobota ráno. Běžná sobota? NE! V Německu se dnes slaví státní svátek, nejvýznamnější svátek vůbec. A jak to poznáte? Stačí vyjít ven na ulici... Město je plné lidí - mladí, staří, studenti, rodiče i malé děti. Restaurace a kavárny jedou na plné obrátky. Když se vydáte k nějakému obchodu, velmi pravděpodobně potkáte zmatené cizince (včetně mě), kteří s prázdnými nákupními taškami přemýšlí, proč je dneska zavřeno?!  Až když se třikrát ujistí, že dneska opravdu není neděle (kdy jsouv Německu zavřené všechny supermarkety), vydávají se pomalu domů. O státním svátku jim nikdo předem neřekl. (dobrá, tak asi jo, ale ne dost důrazně). Já se vydávám obejevovat krásy města. A daří se mi to. Přijíždím do Villaparku – kousek dál od centra, za to přímo u břehu Dunaje. Je tu krásně, ticho a výhled do okolí. Sedám si na hradbu, pozoruju kolemjdoucí a začínám psát blog: Milá čtenářko...

vaše Kristý

Témata: Blog

Liebes Tagebuch...

8. 10. 2015

Ahoj liebe Leserin, lieber Leser!

Heute werde ich dir davon erzählen, wie ich meine ersten Tage in Regensburg verbracht habe, wogegen ich kämpfen musste und womit mich umgekehrt Regensburg verzaubert hat.

01. September, Nachmittag

Ich bin daheim (im Wohnheim, versteht sich) und ich gehe zur Tür, gegenüber von meinem Zimmer, um zu klopfen. KLOPF, KLOPF, KLOPF. Zanet macht nicht auf. Wahrscheinlich schläft sie. Dafür öffnet sich aber sofort eine andere Tür, an der gegenüberliegenden Flurseite. Ein fremder Junge steckt seinen Kopf aus dem Zimmer. Er schaut sich verwirrt um und überlegt, wer da an seine Tür geklopft hat, bis er mitbekommt, dass die Wände hier einfach unglaublich dünn sind und man einfach alles hört, was sich im Flur abspielt. Dank dem, dass sich die Mitbewohner bei uns ständig wechseln und immer mal ‚unerfahrene‘ Neulinge kommen, können wir mit diesem Klopfen sehr viel Spaß haben O:-)

21. September, allzu früh am Morgen

Radl und Kaffee.

In unseren letzten Beiträgen habt ihr bestimmt schon mitbekommen, was für eine große Rolle das Radfahren hier im Verkehr spielt. Zanet und ich gehören nun schon eine Weile zu dieser ‚Gang‘, die die lokalen Radwege absolut beherrscht.An diesem schönen Montagmorgen ist mir eine tolle Idee gekommen – wenn ich mich beeile und schneller fahre, werde ich noch den Kaffe-Morgenrabatt in Black Bean erwischen. Wahnsinnig schnell rase ich durch die Regensburger Straßen, überhole alle Radfahrer und drehe ungeduldig mein Fahrradpedal durch, während ich an der nächsten Ampel auf Grün warten muss. Endlich habe ich mein Ziel erreicht! Stolz bestelle ich meinen Kaffee und dann mache ich mich wieder auf den Weg zur Arbeit. In einer Hand halte ich meinen Kaffeebecher, mit der zweiten halte ich den Lenker. Ich fühle mich großartig, besser konnte der heutige Tag nicht beginnen. Ich nähere mich schon dem Büro und beginne zu bremsen. KRACH! Es gelingt mir nicht mehr, weiterhin mein Gleichgewicht zu halten. Ich liege auf dem Boden. Mein Fahrrad liegt auf mir. Und der Kaffee? Ich halte ihn fest über meinem Kopf, kein einziger Tropfen ist vergossen. Der Tag fängt doch gut an…

03. Oktober, Vormittag

Es ist Samstagmorgen. Gewöhnlicher Samstag? NEIN! Heute wird in Deutschland ein Feiertag gefeiert, der berühmteste Feiertag in Deutschland überhaupt. Und wie erkennt man das? Einfach mal in die Straße rausgehen… Die Stadt ist voller Menschen – ob jung, ob alt, Studenten, Eltern mit ihren Kindern. Restaurants und Cafés laufen auf Hochtouren. Wenn ihr einen Blick in die Geschäfte werft, erblickt ihr sehr wahrscheinlich verwirrte Ausländer (einschließlich mir), die mit leeren Einkaufstaschen in den Händen darüber nachdenken, wieso heute alles zu ist?! Nachdem sie sich dreimal versichert haben, dass heute wirklich nicht Sonntag ist (an dem alle Supermärkte in diesem Land normalerweise geschlossen sind), machen sie sich langsam wieder auf den Weg nach Hause. Keiner hat ihnen etwas über diesen Feiertag erzählt (wahrscheinlich doch, aber nicht ausdrücklich genug). Ich entschließe mich daher, Stadtschönheiten zu entdecken. Und es gelingt mir. Ich gehe in den Villapark - ein Stück weiter weg vom Zentrum, dafür aber direkt am Donauufer. Es ist schön hier, leise und man hat einen tollen Ausblick in die Umgebung. Ich setze mich auf die Mauer, beobachte die Passanten und fange an meinen Artikel zu schreiben: Liebe Leserin…

Eure Kristý

Themen zu diesem Beitrag: Blog
Ahoj.info interview Ahoj.info Interview Němčina Deutsch Semináře Seminare News News Blog Blog Studium Studium Dobrovolnictví Freiwilliges Engagement Čeština Tschechisch Stipendia Stipendien Stáže & práce Praktikum & Arbeit Kultura Kultur Cestování Reisen