Reportáž: Tübingen

21. 2. 2013

Je 7. února 2013, téměř půl třetí odpoledne. Vystupuji z vlaku v Tübingenu a vydávám se do ulic lehce zasněženého města. 

Mé první kroky směřují k mládežnické ubytovně. Doufám, že ji bez problému najdu. Cestu mi zpříjemňují poletující sněhové vločky a usměvavé obličeje kolemjdoucích. Zastavuji se v informačním centru, abych nezapomněla navštívit nic, co za to rozhodně stojí. Za chvíli už si odkládám věci v útulném podkrovním pokoji...

Po krátké pauze se vydávám do města. Snad každý dům vzbudí mou pozornost. Musím se neustále zastavovat a obdivovat neobvyklou, starodávně působící atmosféru těchto malebných domků. Zanedlouho se ocitám nad městem, odkud můžu vše pozorovat z ptačí perspektivy. Vedle mě je skvostný, celkem rozlehlý zámek s překrásným renesančním portálem, zdobeným erby. O kousek dále můžu pozorovat i několik chrličů. Začíná hustě sněžit. Pokračuji v prohlídce města a dostávám se k radnici. Je stará 500 let. V horní části jsou astronomické hodiny. Celá budova je jako pohlednice. Je to zkrátka nádhera.

Večer startuje na univerzitě workshop o překladu. Samozřejmě se ho zúčastním. Je právě 18:15 a začíná úvodní přednáška „Od hybridity k překladu“. Mnozí nevědí, o čem je vlastně řeč. To se ale vyjasní v průběhu večera.

Ráno o půl desáté pokračujeme. Před začátkem se jdu ale projít k Neckaru a pozoruji východ slunce. Nádherně se odráží na hladině. Všude plují kachny, v dáli vidím i labutě. Sluníčko je stále výš a výš. Je to povznášející pocit. Pohled na hodinky mě ale přinutí se od této nádhery odpoutat a vydat se na cestu do přednáškového sálu. Přítomno je hodně odborníků z oboru. Mimo jiné také přednášející z Lucemburku Dieter Heimböckel, Švýcar Georg Escher, Veronika Tuckerová z amerického Austinu nebo Manfred Weinberg. Všichni představují velmi zajímavá a poučná témata.

Po dnešních přednáškách přichází pauza. Čeká na mě překvapení... Dvě milé paní, které se také účastnily, mne pozvaly k sobě domů na večeři. Obě – Markéta i Zuzka – pocházejí z Česka a už spoustu let žijí v Tübingenu. Povídaly jsme si o všem možném. K večeři nám Markéta připravila rýži Basmati s květákem. Bylo to vynikající. Tuto kombinaci jsem ještě nikdy nevyzkoušela a příjemně mě překvapila. :-) Od obou milých dam jsem se dozvěděla také zajímavé tipy na neobyčejné zážitky v Tübingenu.

Jeden mě obzváště zaujal. O ten se s vámi musím podělit. Každý rok se koná tzv. Entenrennen (závod kachen). Naposledy se konal loni v říjnu. Na místní řece Neckar závodí plastové kachničky. Zakoupit se dají dopředu za tři eura. Na nejrychlejší „soutěžící“ čekají hodnotné ceny. Pokud chcete na podzim podniknout něco neobvyklého, určitě se sem zajeďte podívat a zapojte se do soutěže.

V pátek večer ve 20:00 hodin jsme se pak sešli ve věži básníka Hölderlina. Zpestření tohoto večeřa připravila Kristina Kallert z Regensburgu, která nám předčítala knihy k tématu chasidismus. Srovnávala také překlad jednolivých děl. Byl to velice příjemný večer. Tady jsem se musela s Markétou i Zuzkou rozloučit. Doufám, že přijmou pozvání do Regensburgu. :-)

Přišla sobota, s ní také poslední den workshopu a odjezd. Dnešní den je ve znamení procesů v překladu. K tomuto tématu se opět dozvídáme cenné poznatky. Účastníci postupně odjíždějí. V 16:15 se však rozpoutává živá diskuze. Zůstávám a pozoruji, jak si čeští a němečtí odborníci vyměňují názory. Po třičtvrtě hodině moderátor diskuzi ukončuje. Bez něho bychom tam seděli možná ještě teď...

Tři dny, které jsem tu mohla strávit, se pro mne staly nezapomenutelnými. Nejvíce budu vzpomínat na přátelské přijetí mých krajanek.

Hana

Témata: Blog | Cestování

Reportage: Tübingen

21. 2. 2013

Es ist der 7. Februar 2013, fast halb drei Uhr nachmittags. Ich steige aus dem Zug in Tübingen und laufe durch in die Straßen des leicht verschneiten Städtchens.

Meine ersten Schritte richten sich zur Jugendherberge. Ich hoffe, dass ich sie problemlos finde. Die herumschwirrenden Schneeflocken und die lächelnden Gesichter der Vorbeigehenden versüßen meinen Weg. Ich gehe am Informationszentrum vorbei, damit ich auch weiß, was ich unbedingt sehen muss. Dann bin ich auch schon in der Jugendherberge angekommen und lege meineSachen in einem gemütlichen Dachgeschosszimmer ab...

Nach der kurzen Pause breche ich in die Stadt auf. Fast jedes Haus weckt meine Aufmerksamkeit. Ich muss ständig anhalten und die ungewöhnlich, altertümlich wirkende Athmosphäre dieser malerischen Häuschen zu bewundern. Bald darauf befinde ich mich auf einem Hügel, von dem aus ich alles aus der Vogelperspektive beobachten kann. Neben mir steht ein prächtiges, sehr weitläufiges Schloss mit einem wunderschönen Renessainceportal, verziert von den Wappen. Ein Stück weiter kann ich sogar einige Wasserspeier sehen. Es beginnt dicht zu schneien. Ich spaziere weiter und komme zum Rathaus. Es ist 500 Jahre alt. Im oberen Teil gibt es eine astronomische Uhr. Das ganze Gebäude ist wie eine Ansichtskarte. Kurz gesagt, es ist eine Pracht.

Am Abend startet an der Universität ein Workshop über das Übersetzen. Selbstverständlich nehme ich auch daran teil. Es ist 18:15 und der Einführungsvortrag „Von der Hybridität zur Übersetzung“ beginnt. Manche wissen nicht, wovon eigentlich die Rede ist. Das wird aber im Verlauf des Abends klar.

Am Morgen um halb zehn setzen wir fort. Noch vor dem Beginn gehe ich aber am Neckar spazieren und beobachte den Sonnenaufgang. Dieser spiegelt sich wunderschön auf dem Wasser wider. Überall schwimmmen Enten, in der Nähe sehe ich Schwäne. Die Sonne steigt immer höher und höher. Es ist ein außergewöhnliches  Gefühl. Der Blick auf die Uhr zwingt mich aber, mich von dieser Schönheit abzuwenden und mich auf den Weg in den Vortragssaal zu machen. Es sind viele Experten anwesend. Unter anderem auch der Referent aus  Luxemburg Dieter Heimböckel, der Schweizer Georg Escher, Veronika Tuckerová aus dem amerikanischen Austin und Manfred Weinberg. Alle stellen sehr interessante und informative Themen vor.

Dann machen wir eine Pause. Auf mich wartet eine Überraschung... Zwei nette Frauen, die  auch teilgenommen haben, haben mich zu sich nach Hause zum Abendessen eingeladen. Beide – Markéta und Zuzka – kommen aus Tschechien und leben schon seit vielen Jahren in Tübingen. Wir haben über alles Mögliches geplaudert. Zum Abendessen hat uns Markéta Basmati-Reis mit Blumenkohl gekocht. Es war sehr sehr lecker. Diese Kombination habe ich noch nie probiert, aber ich war angenehm überrascht. :-) Von den beiden netten Damen habe ich auch interessante Tipps für ungewöhnliche Erlebnisse in Tübingen erfahren.

Einer hat mich besonders gut gefallen. Ich muss ihn mit euch teilen. Jedes Jahr finden sogenannte Entenrennen statt. Zum letzten Mal war es im Oktober. An der Neckar treten die Plastikenten gegeneinander an. Man kann sie im Voraus für drei Euro kaufen. Auf den Besitzer mit der schnellsten Ente warten wertvolle Preise. Wenn ihr im Herbst etwas Ungewöhnliches unternehmen wollt, fahrt hierhin um zuzuschauen und nehmt am Wettbewerb teil.

Am Freitagabend um 20:00 Uhr treffen wir uns in dem Turm des Dichters Hölderlin. Zur Abwechslung liest uns Kristina Kallert aus Regensburg  an diesem Abend  aus den Bücher zum Thema Chassidismus vor. Sie vergleicht auch die Übersetzung der einzelnen Werke miteinander. Es ist ein sehr angenehmer Abend. Doch an diesem muss ich mich aber auch von Markéta und Zuzka verabschieden. Ich hoffe, dass sie meine Einladung nach Regensburg annehmen. :-)

Nun ist Samstag und damit auch der letzte Workshoptag und die Abreise steht an. Der heutige Tag steht im Zeichen der Übersetzungsprozesse. Zu diesem Thema erfahren wir auch wertvolle Erkenntnisse. Die Teilnehmer fahren nach und nach nachhause. Um 16:15 Uhr entbrennt eine heiße Diskussion vor allem um die Autoren der Prager deutschen Literatur als (kulturelle) Übersetzer.  Ich bleibe und beobachte wie die deutschen und tschechischen Fachleute hitzig miteinander diskutieren. Nach einer Dreiviertelstunde beendet der Moderator die Diskussion. Ohne ihn würden wir  vielleicht noch heute dort sitzen...

Die drei Tage, die ich in Tübingen verbringen konnte, sind für mich unvergesslich geworden. Am meisten werde ich mich an den freundlichen Empfang meiner Landsmänninnen erinnern.

Hana

Themen zu diesem Beitrag: Blog | Reisen
Čeština Tschechisch Cestování Reisen Studium Studium Dobrovolnictví Freiwilliges Engagement Semináře Seminare Němčina Deutsch Blog Blog News News Stáže & práce Praktikum & Arbeit Kultura Kultur Ahoj.info interview Ahoj.info Interview Stipendia Stipendien