DopravaVeobecn informace o Nmecku
.jpg)
Spolkov republika Nmecko (Bundesrepublik Deutschland) se rozkld mezi Severnm a Baltskm moem na severu, a po Alpy na jihu, na zem vtm ne 357 000 km2. ije zde pes 80 milin obyvatel, co ad Nmecko k nejlidnatjm zemm EU. ednm jazykem je nmina. Typick je velk mnostv ne, kterm obas nerozum ani samotn Nmci.Nmecko je federativn stt. M spolenou vldu, parlament i stavu (Grundgesetz), ale zrove m vlastn vldu, parlament i stavu tak kad spolkov zem, kterch je dohromady 16. Hlavnm a zrove nejvtm mstem je Berln.
Spolkov republika Nmecko pat k zakldajcm sttm Evropsk unie. Oficiln mnou je euro, kter nahradilo nmeckou marku.
Nmecko je hospodskou velmoc - Daimler, Siemens, Porsche, Lufthansa, Audi, BMW ... to jsou podniky, kter zn ve svt snad kad. Je to tak zem vdy a vzkumu pat ke tem nejinovativnjm zemm svta. Pro Nmecko je typick i rozvinut a dynamicky rostouc infrastruktura a neomezen rychlost na dlnicch.
Svtoznm pamtky vznamn osobnosti kulturn ivot muzea a galerie vten kuchyn krsn proda to ve pat k Nmecku. A jet mnohem vc! Nev? Tak si naplnuj cestu prv sem!
Nmecko v kostce
- Nzev: Spolkov republika Nmecko (Bundesrepublik Deutschland), krtce: Nmecko
- lenn: 16 spolkovch zem
- Rozloha: 357.022,9 km²
- Poet obyvatel: 81.850.435 (09/2009)
- Hlavn msto: Berlin (Berln) 3.442.675 (12/2009)
- Hlava sttu: Spolkov prezident Christian Wulff
- f vldy: Spolkov kanclka Angela Merkel
- Sousedn zem: esko, Rakousko, vcarsko, Francie, Lucembursko, Belgie, Nizozemsko, Dnsko, Polsko
- Jazyk: nmina
- Vznik: 23. kvtna 1949
- Sttn hymna: Das Lied der Deutschen (Pse Nmc) 3. sloka
- Mna: euro 1 euro ≈ 25,5 K (stav: 7/2010; informace o aktulnm kurzu v bankch nebo na internetu)
- Nejvt msta: Berlin, Hamburg (Hamburk - 1.774.224 ob.), Mnchen (Mnichov - 1.330.440 ob.), Kln (Koln nad Rnem - 998.105 ob.), Frankfurt am Main (Frankfurt nad Mohanem - 667.330 ob.)
- Telefon: Mezinrodn telefonn pedvolba +49, slo tsovho voln: 112
- Mezinrodn spolky: zakldajc len Evropsk unie, len NATO od roku 1955
Informace o spolkovch zemch
Bdensko-Wrttembersko (Baden-Wrttemberg) le na jihovchod Spolkov republiky Nmecko, hlavnm mstem je Stuttgart. Tato zem je jednikou mezi evropskmi centry pikovch technologi, proslavili ji konstrukti a vynlezci jako Gottlieb Daimler, Carl Benz a Robert Bosch. Pokud studovat technick obory, tak tady: Bdensko-Wrttembersko m nejvce nahlench patent. A dal dvody, pro si tuto spolkovou zemi zamilovat? Napklad kvli Bodamskmu jezeru, historickm mstm nebo bjenmu vnu!
Bavorsko (Bayern) je nejvt spolkovou zem. Hlavnm mstem je Mnichov. Oktoberfest, zmek Neuschwanstein a krsa Alp sem lk vce zahraninch turist ne do kterkoliv jin spolkov zem. Bavorsko je zem piva, koench kalhot, FC Bayernu Mnichov, ale i hospodstv a kultury. Krsn msta, proda, mnostv pleitost .... Bavorsko je zkrtka idelnm mstem pro dovolenou i studium.
Berln je hlavnm mstem Nmecka. K vidn je zde mnoho a atmosfra je jen st popsateln. Vdy zde se tvoily djiny! Berln je lkadlem kvli sv kulturn scn a pulzujcmu ivotu: Muzejn ostrov (Museumsinsel) je nejvtm muzejnm komplexem v Evrop, zabavit t mohou Berlnt filharmonici (Berliner Philharmoniker) a na 150 scn. Vdomosti si me rozit na 20 univerzitch a vysokch kolch. Nejen dky filmovmu festivalu Berlinale a nejlepm tureckm kebabm je Berln svtov.
Braniborsko (Brandenburg) obklopuje hlavn msto Nmecka. Zem je pomrn dce osdlen, zato krajina je pln jezer a les. Braniborsko patilo k nejdleitjm zemm Pruska, proto se zde nachzej prav architektonick skvosty. Hlavn msto Braniborska Postupim (Potsdam) je povaovno za jedno z nejkrsnjch mst Nmecka.
Brmy (Bremen) jsou nejmen spolkovou zem, kter se skld z msta samotnho a 60 km vzlenho pstavu Bremerhaven. Brmy byly vznamnm hanzovnm mstem a dodnes se zde ve to kolem moe a lodn dopravy. Symbolem msta je socha Brmskch muzikant, zvtek znmch z pohdky brat Grimm.
Doln Sasko (Niedersachsen) se rozkld od pobe Severnho moe a po poho Harz. Lid zde mluv nejist nminou. Tato zem se chlub krsnmi ostrovy, automobilovou znakou Volkswagen a hlavnm mstem Hannover s bohatou histori. Dvakrt do roka se zde konaj svtov veletrhy: Hannover Messe a veletrh informanch technologi CeBit.
Durynsko (Thringen), nazvan jinak zelenm srdcem Evropy, skt nepebern monost k aktivn dovolen. Vznamn je tak kulturn ddictv tto zem - ve Vmaru (Weimar) psobili Schiller a Goethe, na hrad Wartburg pekldal Luther bibli. A komu pi poznvn Durynska vyhldne, me ochutnat zdej bl klobsky.
Hamburk (Hamburg) je star hanzovn msto s nejvtm pstavem Nmecka. Stae to zde ale vbec nevypad! Hamburk je modern msto, centrum vdy a mdi. Pedevm turisti si oblbili zbavn tvr St.Pauli. Na svou proslulou kulturn scnu jsou obyvatel Hamburku prvem hrd.
Hesensko (Hessen) je nenpadn zemika s hlavnm mstem Wiesbaden. Daleko znmj je msto Frankfurt nad Mohanem, dky ktermu je tato zem dleitm cestovnm centrem. Ve Frankfurtu se toti nachz nejvt letit Nmecka. Krom nj zde meme vidt nejvy budovy, nejvce bank a dokonce zde sdl i Evr opsk centrln banka.
lesvicko-Holtnsko (Schleswig-Holstein) je jednou z nejsevernjch spolkovch zem. k se, e lid jsou tu spolehliv a upmn. Na fotografii je pstav ve Flensburgu.
Meklenbursko-Pedn Pomoansko (Mecklenburg-Vorpommern) je astm vletnm clem milovnk vodnch sport. Mnostv ek a jezer a hlavn pstup k Baltskmu moi zajiuje tto zemi pliv penz z turistickho ruchu. A u preferuje dovolenou aktivn nebo odpoinkovou, tato spolkov zem m co nabdnout. 
Porn-Falc (Rheinland-Pfalz) je zem bohat historie a vinask tradice. U man zde zakldali sv vinice a msta. Touto oblast protkaj eky Rn a Mosela, na jejich bezch najde romantick hrady. Pokud se zajm o historii, je tato spolkov zem tm sprvnm clem.
Srsko (Saarland) le na hranici s Franci a dve dokonce k Francii patilo. K Nmecku se Srsko definitivn pilenilo a referendem v roce 1957. Francouzsk kultura ovlivnila kuchyni i ivotn styl tto zem.
Severn Porn - Vestflsko (Nordrhein-Westfalen) je nejlidnatj spolkov zem Nmecka. Hlavnm mstem je Dsseldorf, ale dleitou roli hraje v tomto regionu tak Koln nad Rnem. Porn bylo dve pedevm prmyslovou oblast. Dnes nabv na vznamu i sektor slueb a turismus. Na fotografii je visut drha ve Wuppertalu.
