Ze života jedné dobrovolnice v ØeznìMidterm feelings
Moje a Anettina Evropská dobrovolná služba (EVS) u Tandemu se brzy pøehoupne do své druhé poloviny. Dokonce už hledáme svoje nástupce. K tomu se pøidal ještì ten fakt, že jsem pøed tøemi týdny ukonèila svoje studium. A už je to tady: každý se ptá, co budu po svojí EVS dìlat. Jestli zùstanu v Nìmecku. Co mám v plánu. V jaké oblasti budu pracovat. A mì pøi podobných otázkách jenom bìhá mráz po zádech. Ti, kdo se takhle ptají, mají asi v životì všechno tak pøesnì nalinkované, že ví, co se v kterém okamžiku stane? Nechápu to. Moje odpovìï na podobné otázky je totiž jenom jedna: „Jak to mám asi vìdìt?“
Pøede mnou a Anett stojí v rámci naší EVS ještì hodnì práce: naše dva semináøe - kreativní workshop v Èelákovicích a videoworkshop ve Waldmünchenu, dobrovolný projekt, mì èeká ještì mùj EVS Mid-Term semináø a mnoho dalšího. Samozøejmì si chci také užívat života v Øeznì a tìším se už teï na léto v „nejsevernìjším mìstì Itálie“, jak se Øeznu pøezdívá.
A jinak? Nemùžu si prostì 1. záøí otevøít noviny a najít nìjakou práci? Bylo by krásné, kdyby to šlo tak jednoduše. Tak uvidíme, tøeba to nakonec bude snazší, než si teï myslím, možná pøijde nìjaká jedineèná pøíležitost a všechno bude jasné. Takže: milá pøíležitosti, jsem tady a èekám na tebe! Pøijï prosím!
Pár zimních poznámek:
- Dotaz: Je závislost na preclících život ohrožující?
- Jak mám pìknì prosím dostat sùl ze zimních bot? Myla jsem je dvakrát, pak jsem je namazala krémem, ale ten bílý pruh od soli je poøád vidìt.
- Moje budíky v zimì v Øeznì nefungují. Mùžu je nastavovat, jak chci, ale stejnì se probudím nejdøív v 8:15. Pravdìpodobnì tady v Nìmecku vypínají budíky plošnì, jinak tomu vùbec nerozumím :-)
Midterm Feelings
Der Freiwilligendienst (EVS) von mir und Anett bei Tandem geht bald in die zweite Hälfte über. Wir suchen sogar schon unsere NachfolgerInnen. Dazu kommt noch die Tatsache, dass ich vor drei Wochen mein Studium abgeschlossen habe. Und hier geht es schon los: jeder fragt, was nach meinem EVS kommt. Was ich plane. Was ich machen werde. Ob ich in Deutschland bleibe. Und mich fröstelt bei diesen Fragen. Haben all die Leute, die so fragen, alles so genau geplant im Leben, so dass sie genau wissen, was in welchem Augenblick geschieht? Ich verstehe es nicht. Meine Antwort auf all diese Fragen lautet: „Wie soll ich es bloß wissen?“
Vor mir und Anett steht noch ganz viel Arbeit im Rahmen unseres EVS: Unsere 2 Seminare, ein Kreativworkshop in Tschechien und ein Videoworkshop in Deutschland, unser Freiwilligenprojekt, bei mir auch noch mein Midterm EVS Seminar und vieles mehr. Natürlich will ich auch das Leben in Regensburg genießen und freue mich auch schon sehr auf den Sommer in der „nördlichsten Stadt von Italien“.
Und sonst? Kann ich nicht einfach am 1. September die Zeitungen öffnen und eine Arbeit finden? Es wäre sehr schön, wenn es so einfach sein könnte. Na ja, vielleicht wird es noch einfacher sein, als ich denke, vielleicht kommt eine bestimmte Gelegenheit zu mir und es wird alles klar sein. Also: liebe Gelegenheit, ich bin hier und warte auf dich! Komm bitte!
Ein Paar winterlichen Bemerkungen:
- Frage: Ist eine Brezeln-Abhängigkeit lebensgefährlich?
- Wie kann man bitte das deutsche Salz aus den Winterschuhen waschen? Ich habe es zweimal versucht, dann habe ich die Schuhe mit Schuhkrem eingeschmiert, aber das Salz ist immer noch zu sehen.
- Meine Wecker funktionieren im Winter in Regensburg nicht. Ich kann sie einstellen, wie ich will, ich stehe immer erst um 8:15 auf. Wahrscheinlich sind hier alle Wecker flächendeckend ausgeschaltet, sonst verstehe ich es nicht :-)

ahoj.info @
acebook
ahoj.info Fotky | Fotos
ahoj.info Videa | Videos
Feedback